Jak se ptát AI
Jak se ptát, aby AI pomohla
Smysl ukázek: převést „mám emoce“ do promptu, který nevyrábí alibi. U každé situace je špatná otázka (risk) a lepší otázka (zrcadlo).
Šablona (doporučený vstup)
FAKTA: (1–3 věty, co se stalo) MOJE INTERPRETACE + EMOCE: (co si myslím, co cítím) CÍL: (čeho chci dosáhnout – de-eskalace / domluva / jasno)
1) Po hádce: „mám chuť poslat poslední zprávu“
- Špatně: „Napiš jí, že mě zničila a ať se už neozývá.“
- Líp: „Jsem rozjetý. Nejdřív vypiš rizika toho, co chci poslat. Navrhni odklad a pak jednu věcnou větu bez obvinění.“
2) Ticho / neodpovídá
- Špatně: „Ignoruje mě. Je toxická? Mám ji bloknout?“
- Líp: „Dej 3 uvěřitelné důvody jejího ticha (neutrální / laskavý / tvrdý). Co je můj podíl? Navrhni 1 vratný krok.“
3) Žárlivost / kontrola
- Špatně: „Jak jí zakážu tyhle kamarády?“
- Líp: „Rozpitvej, kde je to moje nejistota vs. reálné riziko. Jak to říct bez kontroly a bez trestu? Navrhni 2 věcné formulace.“
4) Hranice vs. ultimátum
- Špatně: „Napiš ultimátum: buď se změníš, nebo konec.“
- Líp: „Pomoz mi odlišit hranici od ultimáta. Napiš větu ve stylu: když…, cítím…, potřebuju… a co udělám já, když se to nezmění (vratně).“
5) Rozchod jako zkratka
- Špatně: „Mám se rozejít? Dej mi rozhodnutí.“
- Líp: „Dej mi 3 scénáře (zůstat / pauza / rozchod) + rizika. Co je teď nejmenší bezpečný krok, který dá víc dat?“